Historie                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                 

     Samozřejmě že masáž jako taková je mnohem a mnohem starší. Jistě již člověk doby kamenné si promačkával a rozhýbával namožené nebo pohmožděné svaly a klouby. Ovšem prvním konkrétním písemným dokladem o této činnosti je Ebersův papyrus ze starého Egypta, který je některými badateli datován až do doby 5000 let př. n. l. Již zde je masáž uváděna jako jeden z mnoha tehdejších léčebných prostředků. Rovněž z Číny, tradiční bašty neinvazivních technik léčby, máme v kánonu Nei Thing Sou Wen (asi 3700 let př. n. l.) pojednání o použití masáží. V této zemi masáž ovšem patřila k celkovému životnímu stylu. Kombinovala se nejčastěji s gymnastickými, energetickými a vitalizačními cvičeními. Obdobná situace byla i v jiných tehdejších kulturách. Babylóňané, Asyřané, Peršané a posléze Řekové a Římané užívali léčebného, relaxačního a vitalizačního účinku masáží plnými doušky.

      Podle dochovaných zpráv se masáže používaly dokonce i k léčení zlomenin. Jako masážní prostředky se tehdy užívaly různé oleje s přídavkem jemného písku a pryskyřic z různých dřev, kořenů a plodů, jež měly účinek masáže zesílit. Cladius Galenus, asi nejslavnější z římských lékařů, již používal masáží cíleně při výcviku gladiátorů. Rozeznával masáž přípravnou (frictio), která připravovala zápasníka na výkon, a masáž k odstranění únavy (apoterapeutická), používanou po výkonu k urychlení regenerace.

Současnost                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                

     Moderní masáž se počíná rozvíjet až v devatenáctém století. Jejím tvůrcem je P. Ling, původně misionář v Orientu, který se na svých cestách seznámil se starobylou masáží a jejími blahodárnými účinky v lázních, které navštěvoval. Po návratu do Švédska založil školu masáže a v roce 1813 ve Stockholmu ústřední ústav pro gymnastiku, kde vyučoval i léčebný tělocvik. Dnes je již velké množství různých druhů masáží, jak moderních, tak různých tradičních škol. Navíc na základě moderních poznatků a různých kombinací s tradičními postupy vznikají stále další nové školy a směry.